Adolf Loos. Nejen brněnské stopy
Autor: Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Jana Kořínková (eds)•Česky•2020•Muzeum města Brna
Reprezentativní publikace volně navazuje na starší titul Brněnské stopy Adolfa Loose z roku 2010 (pouze česká verze), avšak přináší množství zcela neznámých a doposud nezveřejněných badatelských poznatků v rámci systematické výzkumu, které přineslo uplynulé desetiletí. Díky vydání v česko-anglické mutaci se jistě stane podstatným příspěvkem k loosovským badatelským aktivitám v mezinárodním měřítku.
Dárek k tomuto zboží ZDARMA: originální autorská záložka do knihy
Název: Adolf Loos. Nejen brněnské stopy • ISBN: 9788086549538 • Jazyk: Česky • Rok: 2020 • EAN: 9788086549538 • Hmotnost: 2.50 kg • Vazba: vázaná • Počet stran: 496 • Rozměr: 230x270 mm • Nakladatel: Muzeum města Brna
informace ke knize
Detail knihy ~ Adolf Loos. Nejen brněnské stopy, Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Jana Kořínková (eds)
U příležitosti 150. výročí narození světově proslulého architekta vyhlásily v lednu 2020 Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy „Rok Adolfa Loose“. Významnou spolupracující institucí se stalo Muzeum města Brna, které prezentovalo výstavu Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Jejím autorem byl Jindřich Chatrný ve spolupráci s Dagmar Černouškovou a dalšími kolegy. Oba poté s Janou Kořínkovou spoluautorsky a editorsky připravili také stejnojmennou publikaci, která přináší nejnovější badatelské poznatky k dílu a osobnosti Adolfa Loose, a to především v souvislosti s jeho „brněnskými stopami“.Badatelské aktivity z posledních let, provedené na základě pečlivých rešerší dostupných pramenů a terénních průzkumů, tak korigují a mnohdy zcela nově interpretují schematicky opakovaná fakta. Zároveň potvrzují, že Loosovy profesní i společenské vazby s rodným městem nebyly jen sporadické, ale v určitých obdobích velmi intenzivní. Kniha připomíná v úvodní kapitole některá Loosova životní data a momenty spojené s jeho rodným městem a postupně představuje Loosovy práce pro Brno. Velmi objevné jsou příspěvky k cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna a Bauerovu zámečku. Totéž platí o Loosově otci, brněnském sochaři a kameníkovi, který patřil k předním reprezentantům brněnské měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Nechybí ani brněnské stopy Loosových žáků či rezonance jeho díla u brněnských badatelů.
